Standard plemene
FEDERATION
CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I - B 6530 THUIN
(Belgie)
F.C.I.-Standard č.
80 / 05.05.2003 / GB
BRUSELSKÝ
GRIFONEK
(Griffon Bruxellois)
F.C.I.-Standard č.
81 / 05.05.2003 / GB
BELGICKÝ
GRIFONEK
(Griffon Belge)
F.C.I.-Standard č.
82 / 05.05.2003 / GB
BRABANTÍK
(Petit Brabançon)
ZEMĚ PŮVODU: Belgie
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU:
25.03.2003
POUŽITÍ: společenský pes
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 9 společenská plemena
Sekce 3 malá belgická plemena
Bez zkoušky z výkonu
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Tato tři plemena
(bruselský grifonek, belgický grifonek a brabantík) pocházejí z malého
hrubosrstého plemene nazývaného "smousje", které bylo po staletí chováno
v okolí Bruselu.
V 19. století vnesení krevních linií king charles
španělů ruby a mopsů vytvořilo krátkou černou srst a upevnilo současný typ
plemene. Tito malí psi jsou dobří hlídači a byli chováni pro hlídání kočárů a
ochranu stájí před hlodavci.
V roce 1883 byli první bruselští grifonci
zaregistrováni v L.O.S.H (Plemenná kniha sv. Huberta). Jmenovali se Topsy
(L.O.S.H. č. 163) a Foxine (L.O.S.H. č. 164). Kolem roku 1900 se stali velmi
populárními, společně s dalšími plemeny, díky zájmu belgické královny
Marie-Henriety. Mnoho jedinců bylo vyvezeno a pomáhalo tak rozšíření a zvýšení
popularity plemene.
CELKOVÝ VZHLED: Malé společenské plemeno;
inteligentní, vyvážení, pozorní, hrdí, robustní, téměř kvadratičtí psi;
s dobrou kostrou, ale zároveň elegantním pohybem i stavbou; přitahující
pozornost svým téměř lidským výrazem.
Obě plemena grifonků jsou hrubosrstá a odlišují se vzájemně
barvou, zatímco brabantík je krátkosrstý.
DŮLEŽITÉ POMĚRY: Délka trupu, od hrbolku
ramenní lopatky po hrbolek sedací kosti, by měla co nejlépe odpovídat výšce
v kohoutku.
POVAHA / TEMPERAMENT: Vyrovnaný malý pes,
pozorný, hrdý, velmi oddaný svému majiteli, velmi ostražitý. Není ani bázlivý
ani agresivní.
HLAVA: je nejcharakterističtější a
nejnápadnější částí těla. Hlava je poměrně velká v porovnání s trupem
a má téměř lidský výraz. U grifonků je srst na hlavě hrubá, odstávající a
rozcuchaná; nad očima, na tlamě, lících a bradě je delší, což vytváří ozdobu
hlavy.
MOZKOVNA: široká a kulatá. Čelo je dobře klenuté.
Stop: velmi výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: černá. Nos je posazen ve stejné úrovni
s očima. Nosní houba je široká a se široce otevřenými nozdrami. Špička
nosu je skloněná dozadu, takže v profilu jsou líce, nos a čelo ve stejné
rovině.
Tlama: Tlama včetně nosu je velmi krátká, nesmí
přesahovat 1,5 cm. U brabantíka tlama
vypadá delší, protože je bez ozdobné srsti. Nevýrazná tlama, stejně jako nos,
jehož horní linie leží pod linií spodní části očí, způsobují velmi špatný
výraz, a obojí jsou závažné vady.
Pysky: černé. Horní a spodní pysky jsou v těsném
kontaktu a těsně přiléhající. Horní pysk není převislý a nepřekrývá spodní
pysk. Pokud je příliš volný, ruší žádoucí výraz.
Čelisti/Zuby: Spodní čelist se stáčí vzhůru, je
široká, nikoliv špičatá a vybíhá před horní čelist. Plemeno má předkus a řezáky
v obou čelistech mají být pravidelně uloženy v rovné řadě,
s horními a spodními zuby zcela rovnoběžnými. Je třeba dávat pozor, aby
nechyběly žádné řezáky.Ústa musí být těsně sevřená, neukazující ani zuby ani
jazyk. Šířka a vybíhání brady jsou velmi důležité.
Oči: Posazené daleko od sebe, velké a kulaté, nikdy
však vypouklé. Hnědé, tak tmavé jak jen možno. Oko má být lemováno černě a
bělmo by nemělo být vidět. Malé, oválné
či světlé oči jsou vadou.
Uši: Malé, vysoko nasazené, s dostatečným
prostorem mezi nimi. Nezkracované uši jsou neseny polo-vztyčeně a klopené
dopředu. Příliš velké uši jsou nežádoucí, stejně jako uši spadající po stranách
hlavy. Zkracované uši jsou špičaté a vztyčené. Zkracované i nezkracované uši
jsou stejně akceptovány.
KRK: střední délky, přechází harmonicky v
plece.
TRUP: délka trupu se prakticky rovná výšce
v kohoutku. Celkově působí dojmem malého, kvadratického a silného psa.
Kohoutek: mírně zvednutý.
Hřbetní linie: rovná, krátká, silná.
Bedra: krátká a osvalená, velmi mírně klenutá.
Záď: široká a plochá nebo jen velmi mírně spáditá.
Hrudník: široký, dobře dosahuje do úrovně loktů.
Hrudní kost je dobře vyznačená, což vytváří z profilu dojem mírně
vybíhajícího hrudníku. Hrudní koš je dobře klenutý, ale není ani sudovitý ani
plochý.
Spodní linie: břicho mírně vtažené; slabiny dobře
vyznačené.
OCAS: nasazen vysoko a nesen docela vysoko.
Kupírovaný ocas je zkrácen o 2/3 délky. Nekupírovaný ocas je nesen vysoko se
špičkou obrácenou k hřbetu, ale aniž jej dosáhne nebo aniž je zatočený.
Přirozeně krátký, zlomený nebo zatočený ocas je závažnou vadou.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Celkově: hrudní končetiny jsou rovnoběžné,
s dobrou kostrou, uložené dostatečně široce od sebe.
Ramena: normální zaúhlení ramenní lopatky.
Lokty: dobře přiléhající k trupu.
Nadprstí: silné.
Tlapky: malé, kulaté, nevytočené ani ven ani dovnitř.
Těsně přiléhající prsty. Srostlé prsty jsou nežádoucí. Silné polštářky, tak
tmavé jak jen možno. Drápky nejlépe černé, tak tmavé jak jen možno.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkově: pánevní končetiny s dobrou kostrou,
zcela rovnoběžné, zaúhlené v soulad s hrudními končetinami.
Koleno: dostatečně zaúhlené.
Hlezno: nízko posazené, při pohledu zezadu ani
uzavřený ani otevřený postoj.
Tlapky: viz tlapky hrudních končetin. Paspárky nejsou
žádoucí.
POHYB: energický rovnoběžný pohyb končetin
s dobrým posunem pánevních končetin. Zvedání předních končetin do výšky a
mimochod jsou považovány za vady.
OSRSTĚNÍ:
SRST:
Kvalita srsti: bruselský grifonek a belgický grifonek
jsou hrubosrstí a mají podsadu. Srst je přirozeně hrubá, mírně vlnitá, nikoliv
kudrnatá, je trimovaná. Srst musí být dostatečně dlouhá, aby mohla být
ohodnocena její struktura. Příliš dlouhá srst narušuje siluetu a je nežádoucí.
Hedvábná nebo vlněná srst je závažnou vadou.
Brabantík je krátkosrstý. Srst je hrubá, přiléhající a
lesklá, nejvýše 2 cm dlouhá.
Ozdobná srst na hlavě: u grifonků ozdobná srst na
hlavě (vousy a knír) začíná pod osou nos-oči a jde od jednoho ucha
k druhému, pokrývajíc tlamu a líce hustou srstí, která je delší než srst
na zbytku těla. Nad očima musí být srst delší než na zbytku lebky, čímž vytváří
obočí.
BARVA:
Bruselský grifonek: červená, červenavá; trochu černé
je tolerováno na ozdobné srsti na hlavě.
Belgický grifonek: černý, černý s pálením.
Pálené znaky musí být čisté a barevně stálé. Jsou umístěny na hrudních
končetinách od tlapek k nadprstí, na pánevních končetinách od tlapek
k hleznu. Pokračují nahoru po vnitřní straně nohou. Jsou také umístěny na
hrudníku, lících, bradě, nad očima, uvnitř ucha, pod ocasem a kolem řitního
otvoru. Černá může být smísena s červenohnědou, která je tolerována,
ačkoliv čistá černá a černá s pálením jsou upřednostňovány.
Brabantík: Akceptovány jsou stejné barvy jako pro
grifonky. Má tmavou masku. Šedá nebo stříbrná v masce u starších psů není
penalizována.
U všech tří plemen je tolerováno několik bílých chloupků na
hrudníku, avšak není to považováno za žádoucí.
HMOTNOST:
Hmotnost: v rozsahu
od 3,5 do 6 kg.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených
znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má
být v přímém poměru k jejímu stupni.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
-
povaha: agresivita nebo přílišná plachost.
-
nosní houba postrádající pigment nebo jiná než černá.
-
jazyk stále viditelný při zavřených ústech.
-
torze spodní čelisti.
-
horní čelist přesahující spodní čelist.
-
jakákoliv jiná barva než barvy uvedené ve standardu,
jako například šedá, modrá s pálením, hnědá s pálením, játrová.
-
jakékoliv bílé skvrny.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové
abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně
normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Převzato ze stránek ČMKU Plemena-standardy.
https://www.cmku.cz/index2.php?plemena_skupiny=9